Pozemkové vztahy v hornictví

Pozemkové vztahy v hornictví

 

Předmětem zvláštní právní úpravy jsou pozemky využívané pro hornickou činnost nebo dotčené touto činností. Z činností, které jsou zákonem č. 61/1988 Sb. zahrnuty do hornické činnosti, se do pozemkových vztahů promítají zejména aktivity týkající se vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů a otevírání, přípravy a dobývání ložisek nerostů. K využívání pozemků pro hornickou činnost dochází dvojím způsobem. Zaprvé se jedná o využití pro těžbu nerostů a umístění staveb a zařízení potřebných k zajištění těžby (včetně pozemků pro odvaly, výsypky a odkaliště). Zadruhé se může jednat o souběžné využití pozemků pro hornickou a jinou činnost, která je výkonem hornické činnost omezena (např. omezení zemědělské činnosti v době vyhledávání a průzkumů ložisek nerostů). V prvém případě je hornická činnost zajišťována zpravidla na základě vlastnického práva k dotčeným pozemkům. Ve druhém případě dochází jen k omezení vlastnického práva k pozemkům za účelem zajištění hornické činnosti.

 

Prameny právní úpravy

-          zákon 44/88, o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)

-          zákon 61/88, o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě

-          zákon 62/88, o geologických pracích

-          prováděcí předpisy:

  • vyhláška č. 364/1992 Sb. o chráněných ložiskových územích

  • vyhláška č. 369/2004 Sb o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek

  • vyhláška č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech

  • vyhláška č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru

 

Vlastnictví ložisek nerostů

 

Horní zákon dělí nerosty do dvou skupin:

-           nerosty vyhrazené, které jsou v zákoně taxativně stanoveny (uhlí, ropa, radioaktivní nerosty, rudy)

-          nerosty nevyhrazené, tj. všechny ostatní nerosty

Protože se zákon vztahuje na nerosty, které se nachází v ložiscích (většinou jako přírodní nahromadění nerostů), rozlišují se i ložiska výhradní, kterými jsou ložiska vyhrazeného nerostu na základě osvědčení vydaného Ministerstvem životního prostředí a ložiska ostatní. Ložiska vyhrazeného nerostu tvoří nerostné bohatství, které je podle § 5 odst. 2 horního zákona ve vlastnictví státu, tím je odděleno vlastnictví k výhradním nerostům od vlastnictví k pozemkům, na jejichž povrchu (zpravidla ale pod povrchem) se ložiska takových nerostů nacházejí. Ložiska nevyhrazených nerostů jsou součástí pozemků a jsou tedy ve vlastnictví vlastníka pozemku.

 

Pozemkoví vztahy při vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů

 

1. Průzkumná území

 

Stanovení průzkumného území je podmínkou pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů. V případě geologických prací týkajících se ložisek nevýhradních nerostů se nevyžaduje. O žádosti o stanovení průzkumného území rozhoduje Ministerstvo životního prostředí ČR (§4a odst. 2 zákona o geologických pracích). Průzkumné území má svoji hranici vždy vymezenu i na povrchu. Má-li jít o průzkum výhradního ložiska důlními díly, vydává povolení báňský úřad. Vyhledání a průzkum nevyhrazených ložisek lze provádět jen na základě dohody s vlastníkem dotčeného pozemku.

 

Kromě žadatele o stanovení průzkumného území a obce, na jejímž území je návrh průzkumného území situován, jsou účastníky tohoto správního řízení i další osoby, kterým postavení účastníka přiznává zvláštní zákon (§4a zákona o geologických pracích). Těmito osobami jsou zejména občanská sdružení účastnící se na základě ustanovení §70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

 

Osoba oprávněná k provádění geologických prací musí jednat s vlastníkem pozemku o uzavření dohody potřebné ke vstupu na pozemek a ke stanovení podmínek pro provádění prací na pozemku. Nedojde-li k uzavření dohody, rozhodne o omezení práv vlastníka nebo nájemce ve veřejném zájmu krajský úřad, na určitou dobu a za náhradu. Vlastník nemovitosti je povinen strpět na své nemovitosti vyznačení a uchování výzkumných a průzkumných děl a zdržet se všeho, co by je mohlo poškodit nebo zničit.

 

Poškozený vlastník má právo na náhradu škody způsobené při provádění geologických prací na pozemcích a jejich součástech. Preferována je náhrada škody uvedením do původního stavu, pokud to není možné nebo účelné, hradí se škoda v penězích. Právo na přiměřenou náhradu má i vlastník za podstatné omezení obvyklého užívání nemovitosti.

 

2. Chráněné ložiskové území

 

Chráněná ložisková území jsou zřizována za účelem ochrany ložiska výhradního nerostu před ztížením nebo znemožněním dobývání. Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. Pro ložisko vyhrazeného nerostu se stanoví chráněné ložiskové území v období vyhledávání nebo průzkumu po vydání osvědčení o výhradním ložisku. Hranice chráněného ložiskového území se vyznačí v územně plánovací dokumentaci a katastru nemovitostí.

 

Chráněné ložiskové území stanoví Ministerstvo životního prostředí po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti České republiky rozhodnutím vydaným v součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, obvodním báňským úřadem a po dohodě s orgánem územního plánování a stavebním úřadem. Řízení o stanovení chráněného ložiskového území se zahájí na návrh organizace nebo z podnětu orgánu státní správy. Návrh se doloží osvědčením o výhradním ložisku a návrhem hranic chráněného ložiskového území. Účastníkem řízení o stanovení chráněného ložiskového území je pouze navrhovatel. Ministerstvo životního prostředí České republiky po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti zruší chráněné ložiskové území, jestliže pominuly důvody ochrany výhradního ložiska.

 

V zájmu ochrany nerostného bohatství lze v chráněném ložiskovém území zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, jen na základě závazného stanoviska báňského úřadu. Jestliže je nezbytné v zákonem chráněném obecném zájmu umístit stavbu nebo zařízení nesouvisící s dobýváním výhradního ložiska v chráněném ložiskovém území, je třeba dbát, aby se narušilo co nejméně využití nerostného bohatství.

 

Pozemkové vztahy při dobývání nerostů

 

Předpokladem hornické činnosti jsou na sebe navazující rozhodnutí – rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru (územní rozhodnutí o změně využití území) a rozhodnutí k povolení otvírky, přípravy a dobývání ložiska (předpoklad zahájení vlastní těžební činnosti).

 

1. Dobývací prostor

 

Dobývací prostor se stanoví na základě výsledků průzkumu ložiska podle rozsahu, uložení, tvaru a mocnosti výhradního ložiska se zřetelem na jeho zásoby a úložní poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Při stanovení dobývacího prostoru se vychází ze stanoveného chráněného ložiskového území a musí se přihlédnout i k dobývání sousedních ložisek a k vlivu dobývání. Dobývací prostor může zahrnovat jedno nebo více výhradních ložisek nebo jen část výhradního ložiska. Dobývací prostor se stanoví pro dobývání výhradního ložiska určitého nerostu nebo skupiny nerostů. Dobývací prostor se zapisuje do katastru nemovitostí. Hranice dobývající prostoru se vymezují na povrchu i hloubkově, lze je vymezit i značkami v terénu. Hranice dobývajícího prostoru jsou součástí územního plánu.

 

Stanovením dobývacího prostoru vzniká určité osobě oprávnění k dobývání ložiska. Toto oprávnění zahrnuje právo dobývat všechny nerosty v tomto prostoru, pokud není pro jejich dobývání třeba určit zvláštní dobývací prostor pro jinou osobu. Oprávnění k dobývání ložiska lze realizovat až na základě povolení k dobývání, vydaného báňským úřadem. O toto povolení je třeba požádat do 3 let od vzniku oprávnění, jinak může být odňato. Oprávnění lze smluvně převést na jinou osobu po předchozím souhlasu báňského úřadu. Rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru se vydává jen pro výhradní ložiska, k dobývání nerostů z nevýhradních ložisek se dobývací prostor nestanoví, potřebné území se vymezí územním rozhodnutím o změně využití území.

 

Dobývací prostor stanoví na žádost obvodní báňský úřad. Tato žádost se dokládá:

- rozhodnutím o stanovení chráněného ložiskového území,

- předchozím souhlasem Ministerstva životního prostředí,

- dokladem, že organizace může provádět hornickou činnost,

- dalšími doklady a dokumentací stanovenou prováděcími a zvláštními předpisy (například souhlas k odnětí pozemku ze ZPF nebo souhlasy podle lesního zákona)

 

Stanovení a změna dobývacího prostoru je i rozhodnutím o změně využití území v rozsahu jeho vymezení na povrchu. Účastníky řízení o stanovení dobývacího prostoru jsou navrhovatel, fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická práva a jiná práva k pozemkům nebo stavbám mohou být rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru přímo dotčena, a obec, v jejímž územním obvodu se dobývací prostor nachází. Obvodní báňský úřad dobývací prostor na návrh organizace nebo z vlastního podnětu zruší, jestliže dobývání výhradního ložiska skončilo nebo bylo trvale zastaveno.

 

2. Povolení otvírky, přípravy a dobývání ložiska

 

Povolení otvírky, přípravy a dobývání ložiska vydává báňský úřad na základě žádosti. Žádost musí obsahovat plán otvírky, přípravy a dobývání ložiska a opatření k zajištění a likvidaci hlavních důlních děl a lomů. K žádosti o povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu se přikládá územní rozhodnutí podle stavebního zákona. Vydaná povolení jsou závazná i pro právní nástupce účastníků řízení.

 

Jestliže jsou využitím výhradního ložiska ohroženy objekty a zájmy chráněné podle zvláštních předpisů, objekty a zájmy fyzických nebo právnických osob, jsou organizace, orgány a fyzické a právnické osoby, jimž přísluší ochrana těchto objektů a zájmů, povinny ve vzájemné součinnosti řešit tyto střety zájmů a navrhnout postup, který umožní využití výhradního ložiska při zabezpečení nezbytné ochrany uvedených objektů a zájmů. Organizace je povinna před zařazením příslušných prací do plánu otvírky, přípravy a dobývání dohodnout se s orgány fyzickými a právnickými osobami, kterým přísluší ochrana objektů a zájmů, o tom, zda ohrožený objekt nebo zájem se má chránit, v jakém rozsahu, popřípadě po jakou dobu a dohodu předložit krajskému úřadu k zaujetí stanoviska. Nedošlo-li k dohodě, rozhodne o řešení střetů zájmů Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s ministerstvem životního prostředí České republiky a Českým báňským úřadem v součinnosti s ostatními dotčenými ústředními orgány státní správy, a to s přihlédnutím ke stanovisku krajského úřadu. Organizace, která žádá o povolení otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, je povinna doložit obvodnímu báňskému úřadu, že střety zájmů byly vyřešeny. Pozor nově není možné z důvodu veřejného zájmu na těžbě případně vyvlastnit nezbytné pozemky.

 

Práva a povinnosti při dobývání výhradních ložisek nerostů

 

Organizace, které dobývá nerosty, je oprávněna:

-          vstupovat na cizí nemovitosti a provádět na nich obhlídku, popř. zaměřování,

-          používat nemovitosti ke zřízení a udržování měřičských a hraničních značek a jiných měřičských zařízení,

-          provádět nezbytné úpravy půdy a dřevin nebo odstraňovat porosty,

-          v hranicích dobývacího prostoru, a pokud je to nutné i mimo něj, zřizovat stavby a provozní zařízení, které jsou potřebné pro otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska a pro úpravu nebo zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním a pro dopravu všech potřebných zařízení a hmot.

 

Organizace, které dobývá nerosty, je povinna:

-          ukládat vhodným způsobem skrývkové hmoty a hlušiny a podle možností je účelně využívat,

-          zajistit sanaci a rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou, k tomu účelu vytvářet rezervu finančních prostředků,

-          nepoužívat technologie kyanidového loužení,

-          zajišťovat další průzkum ložiska, oznamovat nově zjištěná ložiska,

-          platit úhrady z dobývacího prostoru a vydobytých nerostů.

 

Náhrada důlních škod, zajišťování a likvidace starých důlních děl

 

Důlní škody

Za důlní škody se považují škody způsobené na hmotném majetku nebo na ztráty na kvalitě a kvantitě podzemní a povrchové vody způsobené:

- vyhledáváním a průzkumem ložisek, pokud se provádí důlními díly,

- dobýváním výhradních ložisek,

- zřizováním, zajišťováním a likvidací důlních děl a lomů, včetně jejich zařízení,

- odvalovým, výsypkovým a kalovým hospodářstvím,

- organizací, úpravou a zušlechťováním nerostů, prováděnými v souvislosti s jejich dobýváním,

- zvláštními zásahy do zemské kůry (např. podzemní zásobníky plynu).

 

Za důlní škodu odpovídá organizace, jejíž činností byla škoda způsobena. Odpovědnosti za důlní škodu se organizace zprostí jen, prokáže-li, že škoda byla způsobena okolností, jež nemá původ ve výše vyjmenované činnosti.

 

Ve vyjmenovaných případech se škoda hradí podle zvláštních ustanovení horního zákona (§ 36 a 37, které odkazují na vodní zákon v případě ztráty na vodách). V ostatních případech se postupuje podle obecných předpisů o náhradě škody. Nahrazují se též prokázané náklady účelně vynaložené na preventivně zajišťovací opatření, která směřují k odvrácení nebo zmírnění následků. V odůvodněných případech, zejména pokud je třeba v předstihu řešit bezpečnost a plynulost dopravy, přeložku veřejných dopravních cest, inženýrských sítí, telekomunikačních vedení a zařízení spojů, náhradní bytovou nebo účelovou výstavbu, je možno předem poskytnout plnění až do výše předpokládané škody s tím, že toto plnění se započítává na náhradu škody. K zajištění vypořádání důlních škod je organizace povinna vytvářet rezervu finančních prostředků. Výše rezervy vytvářené na vrub nákladů musí odpovídat potřebám na vypořádání důlních škod v časovém průběhu podle jejich vzniku, popřípadě v předstihu před jejich vznikem. Vytváření rezerv i čerpání z nich schvaluje příslušný obvodní báňský úřad.

 

2. Stará důlní díla

 

Podle § 32 odst. 4 horního zákona je povinností provozovatele hlavního důlního díla nebo lomu vypracovat plán jejich zajištění nebo likvidace, který je podkladem pro báňský úřad k vydání povolení o zastavení provozu. Tímto způsobem je s předstihem řešena otázka zabezpečení důlních děl, též v souladu s ochranou půdy a životního prostředí.

 

Existují však mnohá důlní díla z minulosti, ať již to jsou důlní díla v podzemí nebo opuštěné lomy, jejichž původní provozovatel ani jeho právní nástupce není znám. Horní zákon je označuje jako stará důlní díla. Zabezpečit jejich zjišťování a vést jejich registr je povinno, a to za účelem ochrany objektů a zájmů chráněných podle zvláštních předpisů, Ministerstvo životního prostředí.

 

Zajišťování a likvidaci starých důlních děl a jejich následků zabezpečuje v nezbytně nutném rozsahu Ministerstvo životního prostředí, a to v případě, že:

-          ohrožují zákonem chráněný obecný zájem

-          brání dalšímu rozvoji území a jejich likvidace je v souladu se zásadami územního rozvoje nebo v souladu s rozhodnutím MŽP (§ 35 horního zákona)

 

K zajištění a likvidaci těchto důlních děl je třeba povolení báňského úřadu. Ministerstvo životního prostředí je povinno vypořádat i případné škody, které byly způsobené při zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl. 

Naposledy změněno: Úterý, 1. duben 2014, 09.37